A A A

Expedice Myslivna 9. 11. 2013

A tak slovo dalo slovo a konečně jsme si opět domluvili expedici na Myslivně. Jedná se o kopec 1042 metrů nad mořem a řekněme v nejjižnější části naší republiky. Ostatně lokátor JN78IP hovoří za vše. Akce se zúčastnili Pepa OK1CJT a jeho XYL Pavla, Jirka OK1ZJV a já Robert OK1BC. Termín byl vybrán s ohledem na jakýkoliv závod, kterých bylo tento víkend mnoho. Vybrali jsme si, že by se nám líbilo halekání do Japonska a to na 160 metrech, což je pásmo pro nás pole neorané. Dopředu musím upozornit, že tato expedice je převážně rekreační a tak je i třeba k postoji v lovení spojení a jejich výslednosti přistupovat.

V pátek jako první dorazil na místo určení Pepa OK1CJT a se svou XYL připravoval pobyt ostatním, což znamená především a ještě jednou především rozohnit životně důležitý tzv. jukebox - rozuměj krbová kamna. Po chvíli jsem dorazil i já a do tmy zbývala již ani ne hodina, což na budování anténní farmy je čas přinejmenším nejzašší. Inu ihned po mém příjezdu jsem byl zapřáhnut jako pomocná anténní síla do budování konstrukcí. Jako třešničku přímo na vrcholu asi 12 m stožáru jsem si prosadil dvoupásmovou dvouelementovou směrovku 2 m/70 cm od OK5IM za účelem účastnit se FM Poháru. Anténa sedla jak pozadí na hrnec a byla napevno otočena do domnívaného směru nejčastějšího užití, což se později ukázalo jako jedno z omezujících úskalí nedůsledných HAMů :-D, viz dále. Po dokončení všech prací a připojení rádia se ze tmy vynořil i Jirka OK1ZJV. První večer byl víceméně experimentální, abychom zkusili, jak to vlastně táhne. Výsledky byly celkem uspokojivé a tak jsme kecali hlavně uvnitř chalupy, protože jsme se dlouho neviděli. U lahvinky dobrého pití jsme poslední vytuhli asi někdy kolem půl třetí.

V sobotu ráno jsem se probudil právě včas (tomu se velmi podivuji). Chyběla asi hodina do FM Poháru, na který jsem se těšil. Připravil jsem si papír, tužku, rádio (Yaesu 857), nastavil 50 W a něco pojedl. Závod byl odstartován a šlo se na věc. Začátečnickým tempem asi jedno spojení za 7 minut (stydím se) začala spojení přibývat. Tímto tempem bylo za celý závod zvládnuto celých 12 právoplatných spojení (jedno jsem si ještě blbě zapsal). Po jeho skončení jsem za pomoci kalkulačky výsledky analyzoval a závěry byly různorodé. Celkem 12 spojení. Celková vzdálenost 2095 km, průměr na jedno spojení velmi pěkných 175 km. Nejdelší spojení 227 km, nejkratší 134 km. Nejčastěji se dařilo navazovat spojení na opačnou stranu republiky severním směrem. A zde nastává odhalení. Směrovka domněle otočená do republiky na sever, směřovala přesně o 90° na východ, na Znojmo. Z této části republiky paradoxně ani jedno spojení :-D. Ale i tak vše stačilo na 27. místo v umístění, což považuji za úspěch. Chtěl jsem také zjistit, jak si vlastně naše expedice na Myslivně stála v průměru na spojení a tak jsem ze zveřejněné výsledkové listiny spočítal, že jedno spojení z Myslivny dělá asi 3,4 bodu, kdežto první v umístění OK1ZDA má 2,95 bodu na spojení. Z toho vyplývá obrovský bodový potenciál Myslivny a svědčí to o velké chodivosti tohoto místa na VKV. Naopak UKV téměř nepoužitelné (slyšel jsem zde pouze jednu stanici a ještě blbě). Další zjištění z provozu bylo, že Yaesu 857 v FM provozu je dostačujícím rádiem, nicméně s podprůměrně ošetřeným přijímačem. To, že někdo prolejzá do sousedního kanálu, navzdory výše uvedeným vzdálenostem, ano to by se skutečně stávat nemělo. Neodvážím se spekulovat, čím někteří jedinci krmí své antény. Úkoly pro nějaké příští účastenství v FM Poháru jsou tedy jasné. Důsledně směrovat anténu na sever (opravdový sever) a vzít rádio na FM prioritně stavěné - Alinco DR 135 MKII je již připraveno. A jedna věta speciálně pro Pepu OK1CJT - Kdyby byl AM Pohár, tak se jej rozhodně velmi rád a s hlubokým zájmem pro tento druh modulace zúčastním :-DD.

FM Pohár celkem zdárně proběhl a vyvstala otázka, co dál. Chtěli jsme hlavně vyzkoušet pásmo 160 metrů už proto, že jsme jej na Myslivně ještě nikdy nezkoušeli. Pepa OK1CJT použil jednu ze svých antén, která také nějak chodila, ale jedním z cílů expedice bylo natažení LW. Pepa přivezl klubko 100 metrů dvoulinky. Odpoledne, k udivení turistů, jsme po stromech u příjezdové cesty, začali natahovat celých 100 metrů drátu. V očích turistů jsme zřejmě byli za budovatele trolejbusové trati a se zájmem sledovali, jak se nám daří laminátovým teleskopem osazovat stromy naší anténou. Pepa ještě správně nezapomněl LW doplnit protiváhou, kterou tvořilo asi 20 metrů stínění z koaxu. Rozdíl přijímaného signálu bez a s protiváhou byl velmi výrazný, to ovšem platilo i pro přijímané rušení. Pásmo v noci tradičně a jistě fungovalo bez problémů (ověřeno na středních vlnách rozhlasu), ale živo zde moc nebylo. Vysílající na tomto pásmu v SSB se dali počítat na jednotlivé kusy, a protože nás to značně odradilo, tak jsme tomu moc nedali a zaměřili se na pokec v chalupě.

Následující den, tedy neděli, už nezbývalo nic jiného, než pobalit nádobíčka, naprásknout se skvostným obědem a vyrazit k domovu. Pepa OK1CJT se svou drahou polovičkou vyrazili tradiční cestou přes Kaplici, my s Jirkou, sžíráni myšlenkou uskutečnění provozu z Dobré Vody u Nových Hradů, jeli přes Dobrou Vodu. Zde jsme se terénním vozidlem KIA vydrápali, za přispění všemožných náhonů a uzávěrů, až na místo určení. Po prohlédnutí místa jsme konstatovali, že i zde je dobré místo s dobrým potenciálem pro krátké závody, jako jsou FM Pohár a Provozní aktiv a vydali se na cestu domů.

Už nezbývá konstatovat nic jiného než, že snad někdy příště naslyšenou v éteru a 73!

Robert, OK1BC