A A A
  • Pálení čarodějnic vypadá jako pálení operátorů.
    Pálení čarodějnic vypadá jako pálení operátorů.
  • Myslivna v obležení anténami.
    Myslivna v obležení anténami.
  • Naše závodní podpora.
    Naše závodní podpora.
  • Pracoviště uvnitř.
    Pracoviště uvnitř.
  • Pepa OK1CJT v akci.
    Pepa OK1CJT v akci.
  • Vláďa OK1DDV má nedostatek rukou.
    Vláďa OK1DDV má nedostatek rukou.
  • Půdorys.
    Půdorys.
  • Naše anténní farma.
    Naše anténní farma.
  • V té krabičce jsou žížalky.
    V té krabičce jsou žížalky.

II. Subregionální závod 2010 z Myslivny

Na Myslivně bylo o prvním květnovém víkendu živo. Přijeli tam radioamatéři. To Vám bylo něco. Přivezli spoustu stožárů a hlavně antén, které nejen že se tyčily na stožárech, ale dokonce místy i visely ze stromů. Nezapomenutelný pohled, který je vidět opravdu jen několikrát do roka. Ze všech těch antén vedly různé, tenké i tlustší kabely do oken chalupy. Okolo ní stála řada aut, z jednoho dokonce také vedl kabel, tentokrát ale bílý. A mělo na sobě šest antén! Neuvěřitelné.

Antény na stožárech se občas zcela samy otáčely, jako by zaměřovaly svůj cíl. Přitom se z chalupy linuly zvuky, jako by je snad ani nevydávali lidé. Snad jen kouř z komína byl normální. Úplně nepochopitelné je ale jak tento druh lidí funguje. Třeba jeden z nich - autem vyjel nahoru, vzal si batoh z auta na záda, sešel dolů, vyšel celý kopec opět nahoru a tam si z toho ukrutně těžkého batohu vyndal kus drátu, žlutou krabičku a asi půl hodiny na ní honil páčky. Že by se ty antény také musely venčit? Jaký měla jeho procházka smysl? Asi tak nějak by naše počínání hodnotil průměrný vzorek obyvatelstva. My radioamatéři děláme spoustu věcí jinak a vůbec děláme věci, který by nikdo jiný nedělal. Proč běhat s batohem na kopce? V tom je právě to kouzlo. Kdo stále nechápe, nechť čte dál.

Přijeli jsme na Myslivnu za účelem účasti ve druhém letošním subregionálním závodě. Navzdory předpovídané nepřízni počasí se nám i v tomto ohledu vydařilo, déšt se ukázal jen v noci a během dne bylo dostatek času jak na stavění antén, tak i na opékání lecčeho na ohni. Pochopitelně neskrýváme i svou lidskost, máme rádi vysílání podobně jako opečené maso. Obojího bylo dostatek. Jako bonus byla překrásná příroda Novohradských hor a celkově krásná atmosféra. Kromě atmosféry jsme narozdíl od "vzorku běžného obyvatelstva", dále jen "VBO" sledovali i stav ionosféry. Důkazem toho budiž i několik potěšujících spojení do Ameriky, Austrálie, Spojených Arabských Emirátů...

Naše kolektivní radiostanice (to je oficiální název pro radioklub) čítá vcelku početný kolektiv. Osazenstvo se různě střídalo a promíchávalo, každý splnil svůj úkol. Úkolem číslo jedna je chaloupku řádně vytopit. To se velmi dobře podařilo Pepovi OK1CJT a jeho YL. Přijeli na Myslivnu už v poledne a obstarali všechny úvodní ceremoniály včetně stavby antény DK7ZB pro pásmo 70cm a 2m a také vertikálu ECO na krátké vlny. Protože jsem Pepovi potvrdil že vezmu žebřík a až na Myslivně jsem zjistil že je stále doma na zahradě, musel jsem si svou chybu odpracovat a mnoha pokusy docílit vhození provázku na horní větve stromů tak, aby mezi jejich špičkami vedla drátová anténa - dipól pro pásmo 80m. To se nakonec podařilo, i když občas došlo k mírně úsměvným situacím při házení klacku s provázkem na strom. Naštěstí se zarařilo a uvázáním konců provázků jsme anténu našponovali ve správné výšce. Pak následovalo sezení u ohně a opékání klobás a špekáčků. Byly dobré.

O večerní zábavu se postaral Vláďa OK1DDV. Čekal doma na Jirku OK1DDQ než dorazí z Prahy, aby pak v sobotu ráno vyrazili spolu za námi na kopec. Ve chvíli volna nás upozornil na čarodějnický závod, který se koná vždy na čarodějnice, nejlépe u stavění májky. Byli jsme z těch zajímavějších stanic, to proto, že náš předávaný kód byl "OHEŇ". Podle pravidel závodu smí tento kód předat pouze ta soutěžní stanice, která sedí u ohně. Podmínku jsme tedy splnili na jedničku, vzhledem k výšce plamenů možná i lépe. Jak plamen postupně klesal, klesala i naše energie. Nastal čas se připravit na druhý den, a to hlavně spánkem. Bude se stavět druhá polovina antén, dlužno říci, že ta fyzicky náročnější polovina.

Ráno bylo ve znamení vody. Voda byla všude okolo nás. Otevřel jsem dveře a vstoupil do mraku. Je to něco jako ranní sprcha. Vcelku příjemné, ale obvykle si dávám teplejší vodu. Protože jsem zapomněl ten žebřík, bylo by nefér kdyby Pepa OK1CJT také něco nezapomněl. Jde o tu bednu s rotátorem a kabely a slučovačem co měl spolu s anténami vyzvednout cestou na naší contestové maringotce. Nakonec jsme se domluvili že se pro ní zastavím ráno já a zároveň provedu Vláďu OK1DDV a Jirku OK1DDQ složitou cestou na vrchol Myslivny. Přece jen už se jí učím dvanáctý rok, tak už je chybovost na velkém množství různých lesních křižovatek, které jsou jedna jako druhá, téměř minimální.

Krabici jsem v maringotce úspěšně naložil a na vteřinu přesně jsme se setkali i s dvěma auty s posádkami OK1DDV, OK1DDQ a OK1BJH. Můžeme tedy vyrazit do lesů. Kupodivu tento rok jsem nezabloudil a všichni jsme se setkali na vrcholu Myslivny. Nastal opět uvítací ceremoniál a hromadné třesení rukama. Po krátkém občerstvení jsme se pustili do stavby antén. A že jich nebylo málo. Na dvou stožárech Magirus se postupně objevovaly 2x DK7ZB pro 2m, 2x DK7ZB pro 70cm, Yagi pro 23cm, transvertor HR3A pro 9cm a zkrácená G5RV pro KV. Množství kabelů jsme protahali škvírkami v oknech a na stoly jsme rozmístili Kenwood TS-2000, ICOM IC-910H, 2xICOM 706MKIIG, FT817 a ještě několik blíže nespecifikovaných zařízení. Mezi nimi se doslova krčily dva notebooky pro vedení závodních deníků. Širokou škálu spotřebičů jsme napájeli celkem osmi akumulátory 80 a 100Ah. Zvláštní je, že i když jsme z nich vysáli všechnu energii, připadly mi pořád stejně těžké. O další elektrickou energii se staral benzínový generátor od Standy OK1HSB, který ochořel krátce před závodem. Zrovna na hlasivky, to je pech. Tedy Standa, ne ten generátor.

Závod jsme zahájili přesně ve stanovený čas. Zpočátku je to paráda, na RUN se dá nasbírat vcelku slušná parta bodů. Pak už ale nastal čas vybrat si body i za ty, který také jeli RUN. Prvních 75 spojení bylo opravdu bez delší přestávky. Podařilo se i několik velmi pěkných spojení, např. v pásmu 9cm, kde to až tak jednoduché není, zvlášť ze zalesněného kopce. Ve chvílích klidu trápil Pepa OK1CJT pásmo 14MHz a lovil světadíly. Ty krátké vlny jsou stejně nejkouzelnější... Zcela náhodou se podařilo zjistit, že moje zkrácená G5RV bez tuneru ladí vcelku dobře na 14MHz a ještě k tomu se dá na úplně vybité baterky v FT817 udělat spojení USB do Srbska. Zajímavé.

Protože jsme kolektivní stanice, staral se o přírůstky na našem soutěžním kontě celý kolektiv. Na 2m se střídali fone operátoři OK1ZJV a OK1CJT s telegrafisty OK1DDV a OK1DDQ. Na 70cm jsem tentokrát moc neulovil, udělal jsem si jedno památné spojení a ponechal to svému osudu. Vždyť se o to starali OK1CJT a OK1DDV dobře. Svůj díl si odpracoval i Pepa OK1BJH. Postupným střídáním jsme došli až do chvíle, kdy se venku úplně ztratilo světlo a na pásmech se postupně začaly ztrácet stanice. Když počet stanic které jsme ještě v deníku neměli spadl na nulu, zahájili jsme noční siestu. Ta nám ovšem moc nevydržela, ještě za tmy se u rádií začaly obsazovat pozice a celá akce pokračovala. Pokračovala ještě po značnou část probouzejícího se dne. Každá legrace ale jednou musí skončit, tak skončil i tento závod.

Úklid je něco, co chlapi moc nemusí. Je ale pravdou, že nám to docela šlo. Stožáry jsme pokáceli, sundali antény ze stromů, stočili kabely do úhledných klubíček a naplnili jsme naše ne zrovna malá auta. Jedno mělo trochu problémy se startem, ale přisuzuji to běžícímu měniči 12/220V a převaděči na internet, který nám celou dobu zprostředkovával spojení se světem. Ta Myslivna vypadá bez antén tak pustě! Musíme s tím něco udělat. Těším se na další závod z Myslivny, určitě jí zase pěkně vyzdobíme, polekáme pár turistů a hlavně překonáme rekord 301 soutěžních spojení. To už ale příště a možná i online. Když už na to máme ty nové stránky...