A A A

Svět je plný echolinků

A my se je naučíme používat. Není to tak složité, jak se na první pohled může zdát.

 

Co je to echolink? Echolink je nástroj, který za pomoci internetu dokáže propojit (slinkovat) rádiová zařízení, i když nejsou vzájemně v dosahu. Je to celosvětová služba, hojně rozšířená.

 

To, že je převaděč vybaven echolinkem, se za normálních okolností prakticky nepozná. Proto přijde - li na nějaký stávající převaděč echolinkové zařízení, pro nikoho se nic nemění, nechce - li echolink využívat. Pojďme se ale spolu podívat na to, co echolink dokáže přinést.

 

Nejdůležitější funkcí je propojení (linkování) převaděčů. Výsledkem jsou třeba dva (ale i více) synchronní převaděče. Provoz na jednom se přenáší na druhý a opačně. Docílíme toho velmi jednoduše - stačí nám jen znát echolinkové číslo toho (vzdáleného) převaděče, na který chceme ten náš (dosažitelný) převaděč propojit. Naladíme se tedy na náš (dosažitelný) převaděč a pomocí DTMF tónů (buď přímo na klávesnici radiostanice, nebo s pomocí tzv. dialeru - ten si můžete stáhnout i jako prográmek do telefonu) volíme číslo protějšku, kam chceme být propojeni. Pokud DTMF tóny dorazily na převaděč v pořádku, nastane okamžik propojení. Na našem převaděči se ozve strojový hlas "connecting to OK0...", na vzdáleném převaděči "connected OK0...". A jsme propojeni.

 

Co dále? Můžeme si třeba několik dnů povídat. Až nás povídání přestane bavit, odešleme DTMF tón křížek - tedy #. Propojení převaděčů se rozpadne.

 

Echolink umožňuje í vícenásobné propojení. V základním nastavení lze na jedno echolinkové zařízení připojit až deset ostatních. Takto může vzniknout vcelku velká konference propojených převaděčů. Limitujícím faktorem je ale zároveň internetová linka echolinků - musí pojmout všech deset zvukových kanálů. V dnešní době už to ale není problém.

 

Co umí echolink dál? Už jste se asi všimli, že echolink každou hodinu hlásí, kolik je hodin. Vcelku šikovná pomůcka. Čas hlásí v UTC. Také dává každých 15 minut svou identifikaci. "Termíny" jsou pevné, tedy v celou hodinu dlouhá identifikace, ve čtvrt, půl a třičtvrtě dává pouze svou značku. Také umí podat o převaděči informaci - to v případě, že mu pošlete DTMF tón hvězdičku. Umí i spoustu dalších funkcí, které už nejsou tak podstatné, proto si o nich ti zvídavější mohou přečíst něco dalšího na internetu.

 

Echolink není jen o převaděčích. Vždyť proč by echolink měl být jen na převaděčích? Správně, echolink je i jinde. Můžete ho mít v počítači i v mobilu. Stačí si stáhnout vhodný program a můžete používat echolink všude tam, kde je internet. I bez rádia. Existuje ovšem i další možnost, jak echolink využít. Ani k tomu není třeba počítač, naopak, vracíme se k rádiu.

 

Existují echolinkové hotspoty. Co to je? Jsou to jen jednotlivé simplexní radiostanice, připojené do internetu a obsluhované echolinkem. Hotspot tedy může být libovolná radiostanice, připojená k echolinkovému zařízení (které je připojeno do internetu). Hotspot je v první řadě levnější, než převaděč. Postrádá sice funkci převaděče, ale zpřístupní nám celou echolinkovou síť. Ovládání je naprosto stejné, jen s tím rozdílem, že si na svém rádiu nastavíme pouze frekvenci, zpravidla tonesquelch, ale NE ODSKOK. Provoz probíhá simplexně. Echolinkový hotspot nám ale stále dává komfort převaděče, třeba tím, že každou relaci "odpípne", tak, jako to dělají převaděče.

 

Pokud se chcete dozvědět více o vazbách převaděčů, doporučuji využít službu APRS. Na mapě www.aprs.fi se zobrazuje většina echolinků a říkají o sobě, kdo je na nich připojen. Tím lze jednoduše získat informace, kde všude budu slyšet, pokud se připojím na ten který echolink.

 

Na závěr nějaká pravidla, aby se nám u echolinků lépe žilo:

 

  • Nenechávejte zbytečně propojené převaděče, když to není třeba. Mohlo by se nám jednoduše stát, že propojíme celou republiku, nebo i zahraniční převaděče. Odpojení poslední stanice se provádí pomocí DTMF křížku (#), odpojení všech stanic zajistí ##.
  • Nechávejte mezery mezi relacemi. Echolink má zpoždění a vzdálenější stanice potřebují o vteřinu více, než ty lokální. Nikam nechvátáme, vteřina navíc pomůže ostatním.
  • Pozor na smyčky. Pokud propojíme převaděč A s převaděčem B a převaděč B s převaděčem C, ne vždy to echolink zdetekuje a může nastat zpětná vazba při propojení převaděčů A a C. Smyčka se ale po pěti minutách rozpadne, logika echolinku je i na tyto chyby ošetřena.

 

Zde je přehled převaděčů, se kterými (zejména tady na jihu) máme něco společného. Kompletní přehled echolinků a převaděčů najdete na http://prevadece.smoce.net a také je velmi šikovná aplikace "Repeaterbook" do mobilu.

  • OK0BDV #343498 - převaděč Dobrá Voda u Nových Hradů JN78IR 438.925MHz/88.5Hz
  • OK0BPT #636631 - převaděč Dubovice u Prachatic JN79AA 439.075MHz/88.5Hz
  • OK0BDV-L #406629 - echolinkový hotspot České Budějovice JN78FX 434.0125MHz/88.5Hz
  • OK1BY-L #623708 - echolinkový hotspot Jablonná nad Vltavou (přehrada Slapy) 433.400MHz/88.5Hz
  • OK0K #656076 - převaděč OK0K v Kladně 145.750MHz/88.5Hz
  • OK1ZJV-L #336890 - echolinkový hotspot Bližná - přehrada Lipno 434.025MHz/88.5Hz
  • OK1BC-L #453643 - echolinkový hotspot Svatý Jan nad Malší - 434.0375MHz/88.5Hz
  • OK0MM #541202 - převaděč OK0MM Kozlov - 145.625MHz/88.5Hz
  • OK0EB #687447 - převaděč OK0EB 70cm - 439.175MHz/88.5Hz (echolink aktuálně mimo provoz)

 

Mnoho úspěchů s echolinkem přeje OK1ZJV, Jirka, Hůry JN79GA. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, postřehy, napište na web@myslivna.info a já údaje doplním sem na stránky.